15. 5. 2022
V sobotu ráno nás trenéři vzbudili a vyhnali na rozcvičku. Dost se divili, že už dávno nespíme a asi jsme jim i trochu zkazili radost, že nás nemohou vzbudit. Smolík... Po snídani jsme si připravili kamínky a věnovali se rozvoji svého výtvarného umění. Dost se nám kamínky povedly a trenéři byli spokojeni, že většina barvy je na kamenech a ne na našich rukách a oblečení.
Jakmile jsme domalovali, tak jsme se posilnili svačinou a vyrazili na trénink. Starší se věnovali kumite a mladší vylepšovali techniku před blížícími se zkouškami. Krásně nám k tomu svítilo sluníčko a cvičilo se nám fakt dobře.
Po obědě a poledním klidu jsme vyrazili na procházku po okolí, kde jsme našli pradávný skokanský můstek. Tam jsme si dali soutěž, kdo vyjmenuje víc zimních sportů, což v tom vedru byla celkem provokace... A ještě horší bylo, když si trenéři vymysleli, že ten kopec vylezeme ve výpadech - ale co, budeme mít silnější nohy než oni. Trochu jsme si cestou zacvičili a vrátili se poblíž k hotelu, kde jsme si dali kvíz ze znalostí karate a podobných záludností, třeba kolik je trenérům dohromady let.
Po kvízu jsme si pěkně zacvičili, starší mlátili do lap, posilovali a mladší si občas trénink proložili nějakou hrou.
Po večeři jsme si vyhodnotili kvíz, vítězný tým ale také neměl vše správně.
Večer nás čekalo opékaní marshmallownů či pár buřtů, pak rychlá sprcha a hurá chrnět, abychom byli zase ráno čerství.
